Najdi dva fejky je název nové výstavy v galerii Prostora a představí současného grafického designéra a pedagoga Petra Babáka. Vernisáž se uskuteční ve středu 11. září od 18:00.

Galerie Prostora i v roce 2024 pokračuje s představováním sbírek současných výtvarných umělců. Nová, už pátá výstava v pořadí, od čtvrtka 12. září 2024 do konce října ukáže díla současné výtvarné scény ze sbírky grafického designéra Petra Babáka. Bude zahájena vernisáží ve středu 11. září 2024 od 18:00 hodin za přítomnosti dalších významných výtvarných umělců a umělkyň. Na vernisáži zahraje black elektro double Body of Pain. Součástí výstavy budou komentované prohlídky.

Babákova sbírka zahrnuje řadu obrazů, fotografií a prostorových artefaktů od dnes již legendárních autorů jako jsou Dalibor Chatrný, Jiří Valoch, Václav Stratil nebo Stano Filko. Nebo umělce Jána Mančušku či fotografku Libuši Jarcovjákovou. Obsahuje díla i střední generace, například Václava Jiráska, Michala Cihláře, Markéty Othové a Jiřího Thýna, stejně jako tvorbu nastupujících umělců, jako jsou Eva Maceková, Julius Reichel, Pavla Malinová, Magdaléna Rutová a Vojtěch Veškrna. Babák však dlouhodobě sleduje i nejmladší generaci různých profesí, třeba ilustrátorů, djs či fotografů. Na výstavě tak můžete vidět práce Jakuba Bachoríka aka Dona Chaina aka DJ Venktovky a Edy Babáka nebo Viktorie Macánové.

A najdete dva fejky?
Sbírka rozhodně není jednosměrná či monotematická. Naopak, je rozkročená napříč různými obory, včetně Babákovy domovské oblasti – grafického designu s díly například od Zdeňka Seydla, uměleckého sdružení Bratrstvo s Ivanem Pinkavou, Ondřeje Chorého, Marka Pistory nebo týmu overgroundového časopisu Živel. Najdete v ní dokonce i dva zcela přiznané fejky. Sbírka zahrnuje i jednu „úchylku“, a tou jsou rozličné fetiše. Jedním z nich je například oranžová taška Ladislava Sutnara.

Petr Babák k tomu říká: „Tuto nákupní tašku, s mnoha funkčními kapsami v typické oranžové barvě, mi při jedné z mnoha návštěv střešovické vily během prací na jeho monografii věnoval sklář a duší experimentátor Václav Cigler. Daroval mi ji s dovětkem, že je to podle tradující se legendy taška Ladislava Sutnara. Cigler byl žákem významného umělce a teoretika Josefa Kaplického ve sklářském ateliéru na UMPRUM. Přiznám se, že už jen představa, že ikona mého grafického dospívání s monogramem LS chodila s touto, tehdy jistě na první pohled vyzývavou taškou na nákupy rohlíků do blízkého magazínu, mi úplně dostačovala k tomu, aby se tento plátěný oranžový artefakt stal oblíbeným fetišem v mé tehdy již započaté a tak nějak chaotické, leč vášnivé sbírce. Ani jsem pak dále více nepátral, jestli jde o legendu, nebo fakt, nebo zda bych snad chtěl tašku vyprat či jinak dodatečně opečovávat a vylepšit. Kdepak. Vše je původní." P. B.

Petr Babák je uznávaný český grafický designér, vysokoškolský pedagog a publicista. Je zakladatelem grafického studia Laboratoř (www.laboratory.cz). Profesor na UMPRUM. Autor manifestu Ateliéru grafického designu a nových médií, který na UMPRUM vede. Petr Babák je autorem významných grafických výstupů (https://cs.wikipedia.org/wiki/Petr_Babák). Jeho studio Laboratoř vytvořilo publikace současných umělců (Jiří Kovanda, Ján Mančuška, Kateřina Šedá, Federico Díaz a dalších).

“Petr Babák je díky své profesi obklopen umělci a to doslova. Jeho mimopražský dům v zahradě, který jsem měla možnost navštívit, je velmi citlivě doplňován díly současných výtvarných umělců, kde každá věc má své přesné místo a ladí s interiéry.” doplňuje ke sběrateli Marcela Steinbachová, zakladatelka galerie Prostora.

Petr Babák rád při tvorbě kombinuje procesy vzniku s náhodou nebo chybou. Rád spolupracuje se sluncem! Nechá grafickou práci dotvořit slunce (ofsetové obálky firemního katalogu mmcité). Je spoluautorem (společně s Tomášem Machkem) prvního komplexního městského vizuálního stylu města Zlín, za který obdržel Národní cenu za design v roce 1995. Je tvůrcem logotypů a komplexních vizuálních identit mnoha významných tuzemských institucí, například MG (Moravské galerie v Brně), a dalších národních kulturních institucí UPM (Uměleckoprůmyslového musea v Praze), NFA (Národního filmového archivu), NTK (Národní technické knihovny). Právě za NTK obdržel cenu Czech Grand Design tzv. Grand designér roku 2009. V roce 2020 Babákovi a studiu Laboratoř vydala UMPRUM společně s Moravskou galerií v Brně rozsáhlou publikaci (editor Lukáš Kijonka), které se kvůli svým rozměrům důvěrně říká MONSTRUM (váha 5,5kg, šíře hřbetu 19cm). Hřbety autorsky dotvořila řada současných umělců nebo teoretiků (Černický, Švejdík, Malinová, Kintera, Nanoru, Kvíčala, Valoušek, Pospiszyl, Reichel atd.). A v roce 2024, vyšla rovněž u UMPRUM, kniha s názvem Petr Babák “Pravdivé texty” (1997-2023), která sumarizuje výběr Babákovi publikační činnosti za posledních dvacet pět let. Petr Babák je dále kurátorem pražského Art Book Fairu, který každoročně organizuje GHMP, je také členem několika odborných komisí. Patří mezi aktivní uživatele Instagramu (https://www.instagram.com/petr_babak/), kde hravě a osobitě dokumentuje svůj život.

Událost na FB
IG @prostora_galerie

Součástí zahájení výstavy 11. září bude vystoupení pražské minimal synth dvojice Body of Pain (Tereza Ovčačíková a Jan Vytiska).
Událost na FB
IG @prostora_galerie

Otevírací doba
středa–pátek: 14:00–17:30
dle dohody i sobota: 14:00–17:30
či na vyžádání (ve státní svátky zavřeno)
Vstupné dobrovolné, více informací naleznete na www.prostora.org.

Pořádá: Prostora, Marcela Steinbachová
Projekt podporují: Projekt je realizován s finanční podporou hlavního města Prahy,
Státní fond kultury ČR
Mediální partneři: Archizoom, ArtMap, Kulturní magazín Uni, Prague Moon

Kontakt pro média:
Marcela Steinbachová, 776 565 180, ms@skupina.org
Jan Kieweg, 607 708 190, architektura@kruh.info

Prostora je nový neziskový projekt architektky Marcely Steinbachové, zakladatelky ateliéru Skupina, spolku Kruhu a ředitelky jeho aktivit (přednáškové cykly o architektuře, festival Den architektury a festival Film a architektura, vydávání publikací). Prostora sídlí v bývalých telefonních ústřednách v Blanické ulici 9 nad náměstím Míru, v 1. patře. Název galerie vychází ze synonyma častěji používaného slova prostor, prostora ale definuje prostředí více vymezené, ohraničené, v tomto případě výstavní.

 

„Prostora vznikla náhodou. Získala jsem neuvěřitelný industriální prostor v centru města a část věnujeme kultuře. Charakterem interiéru navazujeme na předchozí využívání pro telefonní ústřednu. Nedokonalosti prostoru/prostory jsou brány jako výhoda, popraskané nerovné podlahy, zaštukované otvory, díry a praskliny jsou součástí těla galerie, její předností. Kurátorský cyklus představí současné české významné umělce jiným způsobem a měl by ukázat šíři těchto osobností, jejich obliby a záliby“. Říká k využití prostoru pro galerijní účely Marcela Steinbachová.